Přehled aktuálních akcí

Téma lpění na prožitcích toho, kdo nejsme, jako pro nás zajímavých, naplňujících vs. odmítání prožívání Podstaty, jako něčeho, co už známe, mnohokrát jsme zažili, a není to pro nás tak zajímavé.

Na nějaké nevědomé úrovni sebe sama vnímáme, že to, kdo jsme, naši Podstatu, tedy lásku, harmonii, klid, dobro, radost, naplnění… již dobře známe. Zažívali jsme to v mnoha výše-vibračních realitách, v mnoha formách existence. Je to pro nás blízké, již ne tak zajímavé, často až nudné, samozřejmé, obyčejné, nikam nás neposunující a nijak nás neobohacující.
Zato bolest, utrpení, ubližování, samota, smutek, strach, ponížení, nejistota, bezmoc, vztek, zklamání a další níže-vibrační prožitky jsou pro nás velmi zajímavé, netradiční, nové, v mnoha realitách naprosto neznámé. Je to úžasné dobrodružství, hra, do které se naše duše chce ponořit a pořádně ji prozkoumat a tedy prožít. Díky tomu poznáváme, kdo skutečně jsme, skrze srovnávání prožitků toho, kdo jsme a toho, kdo nejsme. Tedy cítíme, že nás to obohacuje, posouvá, dává nám to POZNAT. A to přeci chceme…
Nechceme se toho dobrodružství jen tak vzdát. A tak si stále ubližujeme, vrháme se do tvoření si nových problémů a trápení, i když většinou zcela nevědomě, neb na povrchu cítíme, že chceme opak, tedy lásku, pohodu, klid, harmonii…

Výchozí typy myšlenek, které nás dovedou k nejhlubším příčinám:
Nechápu, nerozumím, proč musím pořád něco řešit, stále samé problémy, trápení…
Chci být v pohodě, harmonii, šťastný/á, ale pořád mě z toho něco vytrhuje, samé překážky…
Toužím po dobrodružství, aby to bylo zajímavé, stále se něco dělo…
Nechci se nudit, chci, aby mě to bavilo, naplňovalo, posouvalo, obohacovalo…
Toužím, potřebuji cítit, že žiju, že dýchám, že se něco mění… cítit a prožívat!
Nechci stagnovat, ustrnout, nikam se neposunovat, nevyvíjet…

Akce určená jak pro naprosté nováčky, tak i účastníky minulých workshopů…

Sebepoznávání i léčení sebe sama může být nádherné dobrodružství, kterého se nemusíme bát, ale ze kterého se můžeme radovat a těšit. Jak již mnozí víte, v láskyplné atmosféře plné přijetí, vzájemné podpory a sounáležitosti si užijete opět nové zajímavé a netradiční aktivity, které vás nechají nahlédnout do vlastního nitra i do nitra vašich souputníků touto akcí. Nabídnou vám nejednu výzvu, jakož i silný prožitek vzájemnosti, blízkosti, přátelství, pochopení, sou-cítění, lásky a radosti. Skrze sebe sama i interakce s ostatními se tak obohatíte o mnohé aha momenty o sobě samých, i různých aspektů našich životů a existence jako takové. Objevíte nejeden blok, kterým si ještě bráníte ve svém štěstí, svobodě, zdraví a naplnění, abyste jej mohli následně efektivně zpracovat a rozpustit. Bude to hravé, zábavné, naplňující, překvapivé… a osvobozující. Odnesete si nádherné, výjimečné zážitky a získáte nové přátele z řad podobně naladěných lidí. A rádi se budete vracet…

Pro své štěstí často míváme různé podmínky. Budu šťastný/á až…  až budu mít toho ideálního partnera/tu ideální partnerku… až budu zdravý/á… až si vydělám tolik a tolik peněz… až si najdu tu správnou práci… až se osvobodím… až budu mít dokonalé tělo… až se rozvedu… až, až, až… Téměř všichni vnímáme, že ke svému štěstí potřebujeme něco zvnějšku – člověka, kterého milujeme a který by miloval nás, bohatství, zdraví, dům, správné auto, šťastné děti, dokonalou dovolenou, někoho, kdo by nám dával lásku tak, jak potřebujeme, konkrétní pracovní nebo fyzické výkony či tvary těla… Jak je to s naším štěstím? A co to vůbec to „štěstí“ je? Můžeme být šťastní jen sami o sobě? A pokud ano, jak? Proč většinou nemáme pocit, že jsme skutečně šťastní? A když už se toho pocitu chvíli dotýkáme, proč většinou brzy zmizí a zase nastupuje určitá nespokojenost, rozmrzelost a další touhy?…

Téma strachu z neznáma, co bude, jak to zvládnu, nebudu trpět…?

Strach z neznáma a z budoucnosti je téma, které se na nějaké úrovni rovněž týká každého tak, jako ostatně všechna minulá témata této opakující se akce. Mnohým z nás se nechce do nových, neznámých věcí, počinů, míst, stavů a situací, ale zároveň nás to často na nějaké úrovni láká a přitahuje, či vnímáme, že „musíme“… Proč to tak je? Proč se bojíme, že to nezvládneme a selžeme? A pod tím, že nás čeká něco nepříjemného, třeba nějaké ublížení, zranění, nějaká bolest, zklamání…? Chtěli bychom to mít pod kontrolou, nějak se na to připravit, a stvořit si tak iluzi bezpečí. Jenže prožíváme bezmoc, bezradnost… To vše a hlavně ty skutečné hlubiny tohoto tématu budeme opět proměňovat do harmonie a lásky.

Výchozí typy myšlenek, které nás dovedou k nejhlubším příčinám:
Bojím se / nevím, co bude… Chci, potřebuji, toužím to vědět.
Bojím se … že to nezvládnu, nedokážu, selžu, zklamu…
Bojím se … že to zkazím, zvořu, zničím…
Bojím se … že si ublížím, zraním se, bude mě to bolet… způsobím si nepříjemno.
Bojím se … že mi to/někdo ublíží, zraní mě, bude mě to bolet… prožiju nepříjemno.
Bojím se … že někomu ublížím… a bude kvůli mě trpět…