O Terapii Pocitu

Terapie Pocitu^® je CESTA NÁVRATU K SOBĚ

Každý z nás ve svém životě zažívá více či méně nepříjemna, řeší různé problémy, prožívá mnohá trápení… Vnímáme nepříjemné pocity jako je strach, bolest, bezmoc, beznaděj, marnost, zklamání, selhání, smutek, nesebedůvěra, slabost, nesebevědomí, pocity viny, vlastní nedokonalosti, odsuzování se… Zažíváme že nám jiní lidé ubližují, zraňují nás, podvádějí, využívají, ponižují, zrazují, lžou nám, opouštějí nás, neváží si nás, neoceňují nás, kritizují nás, odsuzují, nevěnují se nám, ignorují nás, nemají nás rádi, odmítají nás, nepřijímají takové, jací jsme… Nejvíce problémů, nepříjemna standardně prožíváme v mezilidských vztazích, ve vztahu k sobě samým, skrze fyzické problémy (nemoci, úrazy), v práci, ve finanční oblasti, ale i ve vlastním směřování, ve vnímání okolní reality, systému apod. Proč tomu tak je? Proč to není tak, jak bychom chtěli? Proč, i když se snažíme, není náš život podle našich představ? Proč neumíme být skutečně šťastní? … A jak si svou realitu (vztahy s ostatními lidmi i sebou, finance, práci, zdraví aj.) tvořit k vlastní spokojenosti?  

Kdysi jsme jako jednotlivé bytosti neexistovali. Byli jsme nedílnou součástí Jednoty, Boha, Zdroje, tedy jsme byli VĚDOMÍM „JÁ JSEM VŠE„, Vědomím Jednoty. PODSTATOU Boha, Tvůrce, a tedy i naší, je nejvyšší frekvence / vibrace, tedy energie a KVALITY, které pojmenováváme mnoha slovy – LÁSKA, SVĚTLO, HARMONIE, ŠTĚSTÍ, RADOST, MOUDROST, DOKONALOST, SEBE-VĚDOMÍ, SEBE-JISTOTA, SÍLA, PRAVDA, SCHOPNOSTI, DOVEDNOSTI, SVOBODA atd.

Základními záměry Boha je POZNAT SEBE SAMA, PROJEVIT SVOU TVŮRČÍ SÍLU A PROŽÍT SE. Co Vám to říká? :=) Ano, tyto jeho záměry reflektujeme i jako bytosti. Kdo z nás by nechtěl skutečně poznat sebe sama, vědět, kdo je, manifestovat to a prožívat to?

Bůh sám sebe poznává a projevuje skrze nás, své části. K naplňování tohoto záměru Boha, ale tedy i našeho, jsme jako bytosti vznikli. Vydělili jsme se z Boha, Jednoty, skrze přijetí Vědomí tohoto oddělení. Aneb ztotožnili jsme se s tzv. dualitním vědomím. Tedy jsme přestali vnímat „Já jsem Vše“, tedy „Já jsem Bůh, Jednota“, ale transformovali jsme to na „JSEM JÁ A VŠE OSTATNÍ JE MIMO MĚ“, a to včetně Boha, Tvůrce.

Ve skutečnosti JE TO VŠE ILUZE, ALE MY JI PROŽÍVÁME JAKO REALITU. Nicméně naše Podstata zůstává stále stejná jako Podstata Boha neb JSME STÁLE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ JEDNOTY, BOHA, ZDROJE, STÁLE JSME PODSTATOU, JEN TO NEPROŽÍVÁME, NEZTOTOŽŇUJEME SE S TÍM. NAOPAK ZTOTOŽNILI JSME SE S ODDĚLENOSTÍ OD TOHO VŠEHO. A díky tomu si můžeme naplňovat své záměry…

Chceme-li poznat, KDO / CO JSME, můžeme toho dosáhnout pouze skrze poznání KDO / CO NEJSME. Pokud jsme jen Láska, Světlo… tedy Podstata a toto prožíváme, zažíváme jen jednu prožitkovou rovinu, jednu vibrační úroveň a vůbec nemůžeme pochopit a poznat kdo / co jsme.

Je to stejné, jako kdybyste celý život žili jen ve dne. Vůbec nepochopíte, nepoznáte, co je den, a vlastně Vás ani nenapadne o tom přemýšlet. Musíte zažít jeho opak, noc, skutečně zažít, ne, že Vám o ní bude někdo vyprávět. A tak skrze prožitek opaku dne, prožitek noci, pochopíte a poznáte, co není i co je den. Avšak k plnému poznání dne, musíte zažít nejen jeho opak, ale vše, co není den – stmívání, západ slunce, rozbřesk, východ slunce…

Když budete celý život mít kolem sebe jen bílou barvu, jak poznáte a pochopíte, co je červená či jakákoli jiná barva? Co vůbec je barva? Nijak, nikdo Vám to „nevysvětlí“. Musíte ty jiné barvy zažít, tedy skutečně vidět, a to včetně černé, která je opakem bílé. Teprve pak Vám to dojde, poznáte.

Budete-li celý svůj život prožívat jen příjemno, nebudete mít o nějakém „příjemnu“ ani „nepříjemnu“ vůbec tušení. Teprve když zažijete nepříjemno, od slabého po silné, uděláte vlastní zkušenost s tím, co příjemno není, porozumíte tomu, že jste před tím prožívali příjemno, poznáte…

CHCEME-LI NĚCO POZNAT, MUSÍME ZAŽÍT NEJEN TO, CO POZNAT CHCEME, ALE I TO VŠE, CO NENÍ TÍM, CO POZNAT CHCEME, VČETNĚ ČIRÉHO OPAKU TOHO. A SROVNÁNÍ TĚCHTO PROŽITKŮ NÁS DOVEDE KE SKUTEČNÉMU POZNÁNÍ A POCHOPENÍ. Tedy skutečné Poznání se může dít pouze skrze dualitu aneb srovnání více, ideálně všech prožitkových rovin v daném tématu.

Pokud tedy jako bytosti chceme poznat kdo / co jsme, MUSÍME ZAŽÍT, PROŽÍT TEDY I TO VŠE KDO / CO NEJSME včetně opaku sebe sama. Musíme zažít, co není Podstata, co není láska, světlo, radost, štěstí, sebe-vědomí, sebe-jistota, moudrost, harmonie, svoboda atd. Musíme zažít, co není nejvyšší frekvence / vibrace, tedy prožít a poznat celou škálu nižších vibrací.

KVALITY OPAKU PODSTATY A TOHO, CO PODSTATOU NENÍ, A TEDY NENÍ NÁMI, NAZÝVÁME BOLEST, UTRPENÍ, NEŠTĚSTÍ, STRACH, SMUTEK, BEZMOC, SAMOTA, ODPOJENÍ, LÍTOST, ZKLAMÁNÍ, VINA, NESCHOPNOST, SELHÁNÍ, SLABOST, NEVĚDOMOST, TEMNOTA, ZLO, KRUTOST, BEZOHLEDNOST, BEZCITNOST, SOBECTVÍ, UBLIŽOVÁNÍ atd.

Jak jistě vnímáte, PROŽITKY NAŠÍ PODSTATY, toho, kdo / co ve skutečnosti jsme, JSOU NÁM PŘÍJEMNÉ. Naopak PROŽITKY TOHO, CO PODSTATOU NENÍ, VČETNĚ OPAKU NAŠÍ PODSTATY, tedy toho kdo / co nejsme, JSOU NÁM NEPŘÍJEMNÉ.

Abychom mohli prožívat sebe sama i to, kdo / co nejsme, a tedy poznávat, POTŘEBUJEME NÁSTROJE, SKRZE KTERÉ BUDEME CÍTIT, VNÍMAT, ZAŽÍVAT, PROŽÍVAT…

Prvním nástrojem je naše ZTOTOŽNĚNÍ SE S VĚDOMÍM DUALITY (viz výše), tedy s iluzí našeho vydělení a existence dobra-zla, světla-tmy, lásky-strachu, nahoře-dole, uvnitř-vně, já-ostatní apod.

Dalším naším aktuálním nástrojem poznávání je HMOTNÝ SVĚT kolem nás, zde konkrétně PLANETA ZEMĚ A VŠE, CO NABÍZÍ NA HMOTNÉ I TEMATICKÉ ROVINĚ.

A pak především NAŠE HMOTNÁ TĚLA, bez nichž bychom neměli jak a skrze co cítit, prožívat, vnímat a zažívat EMOCE A FYZICKÉ POCITY – HLAVNÍ NÁSTROJE NAŠEHO POZNÁVÁNÍ zde na Zemi.

I přesto, že jsme jako bytosti přijali Vědomí Duality, tedy mj. vnímáme sebe sama jako určitou formu Existence mimo ostatní formy Existence (Boha, jiné bytosti, světy, reality, věci…), tedy od nich oddělenou, kdybychom se přesně takoví, jací skutečně jsme, inkarnovali do těchto pozemských těl, ještě stále bychom byli především Láska, Světlo, Harmonie… tedy Podstata. Svou realitu na Zemi bychom tak tvořili zejména těmito kvalitami ve smyslu „kdo / co jsem, to tvořím“ aneb „co vyzařuji, to se mi vrací“, a nemohli tak skutečně plně zažít a prožít kdo / co nejsme.

Při inkarnaci tedy dochází k POSÍLENÍ VĚDOMÍ DUALITY, ABYCHOM SE DOSTATEČNĚ ZTOTOŽNILI S TÍM, KDO / CO NEJSME A TÍMTO SI TVOŘILI SVOU REALITU a potřebné prožitky opaku Podstaty a všeho, co Podstatou není. Děje se tak při inkarnaci do našich hmotných těl. V nehmotné sféře vnímáme, že jsme nádherné obrovské bytosti, které se však zdaleka celé „nevejdou“ do těchto „malých“ lidských těl. Prožíváme, že nějakou důležitou, hodnotnou, Podstatnou část sebe sama, musíme nechat někde mimo sebe, mimo toto tělo, se kterým se vzápětí ztotožníme. Přijímáme tak vědomí, že jsme přišli o velkou část své Lásky, svého Světla, svých Talentů, Vědomostí, Schopností a Dovedností, svého Napojení, svého Sebe-vědomí, své Sebe-jistoty, Síly, své Moudrosti atd. Díky tomu si logicky najednou připadáme bezcenní, malí, neschopní, špatní, neláskyplní a nehodní lásky, vinní, máme strach, že to při té absenci svých skutečných kvalit tady na Zemi nezvládneme, nedokážeme, že zklameme, selžeme, budeme jen trpět, trápit se, budeme nešťastní, osamělí, bezmocní, bude nám to tu jen ubližovat, zraňovat nás to, bolet atd. A tímto vším, s čím jsme se ztotožnili, si pak tvoříme a přitahujeme situace, skutečnosti, ale i chování lidí k nám, odpovídající svou kvalitou / vibracemi právě tomuto našemu vnitřnímu nastavení / vyzařování.

A tak, aniž bychom si to uvědomovali, prožíváme a poznáváme opak sebe sama, to kdo / co nejsme, tedy to vše, co není Podstatou. Trpíme, trápíme se, ubližujeme si a zraňujeme se, potlačujeme se, nepříjímáme se, odmítáme se, bojíme se, tvoříme si nemoci… Ano, to vše jsme ochotni podstupovat, abychom naplnili své nejhlubší záměry.

K jejich dosažení nás také motivuje NAŠE NEUTUCHAJÍCÍ TOUHA PO PROŽITCÍCH SEBE SAMA, PO PROŽITCÍCH SVÉ PODSTATY A NÁVRATU DOMŮ, K SOBĚ… TEDY PO LÁSCE, RADOSTI, ŠTĚSTÍ, HARMONII, NAPLNĚNÍ. Ale protože jsme se ztotožnili s dualitním vědomím, tedy vnímáme, že jsme odpojeni od své Lásky, svého Světla, své Radosti, své Podstaty, od Zdroje / Boha / Sebe … jsme hluboce přesvědčeni, že nemůžeme jen sami skrze sebe prožívat to vše, kdo / co ve skutečnosti jsme. Cítíme, že NEJSME SCHOPNI SI SAMI BÝT ZDROJEM (PROŽITKŮ) LÁSKY, SVĚTLA, HARMONIE, ŠTĚSTÍ A NAPLNĚNÍ, TAK HLEDÁME ZDROJE TĚCHTO PROŽITKŮ SVÉ PODSTATY VNĚ SEBE – ve vztazích s ostatními lidmi, zvířecími miláčky, v práci, v penězích, v zálibách, v závislostech atd. A dlouho si neuvědomujeme, že to vše musíme hledat a nalézt v sobě a skrze sebe. K tomu nám nedochází, že i ostatní lidé prožívají své odpojení od sebe, ztotožnili se s dualitním vědomím a jsou na tom stejně, jako my. Také prožívají nedostatek lásky, štěstí, naplnění a hledají vnější zdroje… A to samozřejmě vede k mnoha prožitkům nepříjemna, bolesti, utrpení… tedy k prožitkům toho, kdo / co nejsme. A tak si tu navzájem ubližujeme, zraňujeme se, obviňujeme se, prožíváme bolest, smutek, zklamání, lítost, osamění, nelásku, pocity viny, vlastní nedostatečnosti, neschopnosti, nepřijetí, odmítání, zloby, bezmoci, marnosti, nemoci. K tomu se úporně snažíme, bojujeme, usilujeme, potlačujeme se, přemáháme, vyčerpáváme, jen abychom dosáhli vytouženého. Často však následně prožíváme, že selháváme, zklamáváme, nezvládáme to, nedokážeme, že jsme k ničemu, neschopní, špatní… Kritizujeme nejen sebe, ale obviňujeme i ostatní lidi či okolnosti, systém, svou práci apod. z našich nepříjemných prožitků, problémů a trápení, tedy prožitků toho, kdo / co nejsme. Opět hledáme „viníky“ vně sebe namísto pochopení a přijetí, že to vše si tvoříme jen my sami, abychom poznali, a jen my to můžeme změnit skrze vlastní vnitřní transformaci, osvobození se od toho, kdo / co nejsme.

Toto vše si nevědomě tvoříme a zažíváme, dokud neabsolvujeme kompletní škálu prožitků ve všech tématech, která tato pozemská realita nabízí. Tedy dokud ve všech tématech neprožijeme jak to vše, kdo / co nejsme, tak i sebe sama, a skrze to plně nepoznáme.

Jak zjistíme, že jsme skrze nějaké téma, konkrétní oblast svého života PLNĚ POZNALI? Jednoduše tak, že toto téma, tuto oblast svého života již tvoříme jen tím, kdo / co skutečně jsme, tedy svou Podstatou. Již v něm nezažíváme žádné nepříjemno, ale jen klid, lásku, harmonii, naplnění… Již v něm jenom JSME bez jakéhokoli lpění (chci, nechci, potřebuji, měl/o/a by…). Jakmile zharmonizujeme, proměníme do Podstaty všechny oblasti svého života zde na Zemi, tedy PLNĚ POZNÁME, a staneme se VĚDOMÝM TVŮRCEM, jsme připraveni tuto hmotnou realitu opustit a přejít do další, nové úrovně své existence a svého poznávání.

Terapie Pocitu prozkoumá a nalezne všechny myšlenky, pocity, emoce, energie a kvality, se kterými se v největších hlubinách daného tématu (problému, trápení) ztotožňujete, ale kterými nejste.  Poté cíleně a velmi efektivně odstraní / eliminuje / vygumuje (tedy nikoli přebije, potlačí, přeprogramuje, překoná apod.) vše, s čím se uvnitř sebe ztotožňujete, ale kým / čím ve skutečnosti nejste – Vaši bolest, vinu, samotu, lítost, bezmoc, bezradnost, zklamání, selhání, ne-sebevědomí, nejistotu, nedůvěru, neštěstí, utrpení, odpojení, strach, zlobu, obviňování, lpění (chci, nechci, potřebuji…) atd. Odstraní i Vaše ztotožnění se se závazky (přísahy, sliby, dohody…), kterými jste se omezili, zavázali a skrze které se například trestáte, ubližujete si a zraňujete se, tedy se nutíte do prožitků nepříjemna, opaku Podstaty, Ne-Podstaty.

Terapie Pocitu tak eliminuje / skutečně odstraňuje ty nejhlubší, nejsilnější zdroje / příčiny Vašeho nepříjemna, tedy Vašich problémů a trápení, které ve svém životě vnímáte / zažíváte. Děje se tak stručně řečeno skrze zadání záměru o/pustit, odstranit všechny zdroje Vašeho nepříjemna, se kterými se ztotožňujete a skrze které prožíváte a vnímáte, že … a zde detailně a do největší hloubky daného tématu pojmenujeme a vyjmenujeme veškeré emocionální, prožitkové následky Vašeho ztotožňování se s těmito zdroji nepříjemna. Výsledkem je odstranění daného problému, trápení, opravdová pozitivní změna příslušné reality, neboť odstraníme-li Vaše ztotožnění se s tím, kdo / co nejste, přirozeně se automaticky ztotožníte s tím, kdo / co skutečně jste a skrze to si začnete a budete přirozeně, v lehkosti tvořit svou novou realitu a své prožitky.

Při systematičtější práci na sobě Terapií Pocitu se pak budete stále více přibližovat sobě, své Podstatě, tomu kdo / co skutečně jste ve všech řešených tématech, oblastech života. Tedy stále intenzivněji budete vnímat a prožívat lásku, harmonii, štěstí, radost, klid, pohodu, hojnost, sebe-vědomí, sebe-jistotu, své schopnosti a talenty, svou skutečnou sílu, své napojení, zdraví, svobodu…

Terapie Pocitu Vás však také přiblíží Vašemu Poznání či dokonce dovede k jeho završení v příslušných tématech, oblastech Vašeho života, v nichž jste daný problém, nepříjemno, prožívali.Díky „načítaným myšlenkám a pocitům“, hluboce prožijete i pochopíte a porozumíte, čím a proč jste si tvořili a prožívali právě dané nepříjemno a řešené potíže. Tedy s čím jste se a proč ztotožňovali, aniž byste to skutečně byli. Výše uvedeným odstraněním těchto zdrojů prožitků opaku Podstaty, toho, kdo / co nejste, začnete navíc dané téma, životní oblast přirozeně tvořit svou Podstatou, tím kdo / co jste, a tedy v něm prožívat jen lásku, pohodu, harmonii, lehkost…sebe. Poznání v daném tématu je posíleno či dokonce dokonáno :=)

V čem je Terapie Pocitu jiná a proč je tak účinná

* umí odhalit všechny příčiny našich problémů / trápení / naší nespokojenosti

* definitivně a trvale eliminuje skutečné, tedy ty nejsilnější a nejhlubší příčiny našich problémů / trápení

* co je odstraněno se nevrací, mohou se však ukazovat další tematické vrstvy ke zpracování

* lze skrze ni eliminovat jakýkoli problém, trápení, jakékoli nepříjemno

* dramaticky a velmi rychle mění „realitu“ směrem do harmonie, pohody, lásky, radosti, úlevy, osvobození se…

* její účinek se projevuje i skrze změnu chování ostatních lidí k nám ve smyslu „co vyzařuji, to se mi vrací“

* pro klienty je komfortní, pohodlná, z principu její podstaty není možné, aby někomu „nešla“

* já vedu, načítám, klient se „veze“, což neznamená, že sám na sobě neodvede pořádný kus práce

* vlastní odstraňování zátěže, našeho ztotožnění se tím kdo / co nejsme, trvá maximálně hodinu, je rychlé

* nepracuje na povrchu (rodiče, tento či minulé životy), pracuje v největších hlubinách naší bytosti

* nevede klienty k povrchní, násilné změně myšlení, vnějšího přístupu a chování, k potlačování a překonávání

* vede k hluboké vnitřní změně, skrze kterou klient přirozeně a spontánně tvoří svou harmonickou realitu

1) vnímá a přijímá, že má za svůj život a to, co se mu v něm děje, i za to co prožívá, plnou zodpovědnost

2) celou svou bytostí je bez podmínek rozhodnutý a připravený zbavit se svých problémů, své vnitřní zátěže, bloků

3) skutečně chce své problémy, to kdo / co není o/pustit, být šťastný a nastoupit cestu zpět k sobě

4) je připraven pro to učinit cokoli / vše, co je v lásce a harmonii třeba

5) důvěřuje své průvodkyni a dělá přesně to, co mu říká, následuje její vedení

6) během sezení je naprosto upřímný a pravdivý, nic nezamlčuje, vše otevřeně přiznává a sděluje

7) na otázky odpovídá tím, co jej první napadne, nečiní své odpovědi logičtějšími, líbivějšími, duchovnějšími…

Pokud má někdo jakékoli podmínky (časové, finanční, vzdálenostní, postupové…) pro zbavení se svých problémů a trápení a přiblížení se svému štěstí, pohodě a harmonii, ten na Terapii Pocitu ještě připraven není, neboť jeho šťastný život bez problémů a trápení pro něj ještě není zjevnou prioritou, nemá pro něj opravdovou cenu, hodnotu. Tedy ve výsledku on sám (tedy to kdo / co / kým / čím skutečně je) pro sebe není prioritou, nestojí si za to. Větší cenu / hodnotu má pro něj to, na co se potřebuje vymlouvat, co si klade jako podmínku. A tímto přístupem si tvoří svou realitu, své prožitky. POKUD MÁME JAKÉKOLI PODMÍNKY PRO TO, JAK VYŘEŠIT SVÉ PROBLÉMY, ODSTRANÍT TRÁPENÍ A DOJÍT SVÉHO ŠTĚSTÍ, HARMONIE, NAPLNĚNÍ A ZDRAVÍ, TAK PRÁVĚ TĚMITO SVÝMI PODMÍNKAMI (LPĚNÍM) SI TOTO BLOKUJEME, BRÁNÍME TOMU A VEDEME SE JIMI JEN DO DALŠÍCH PROŽITKŮ TOHO, KDO / CO NEJSME. Tedy do další bolesti, bezmoci, dalšího utrpení, zoufalství atd. Lidé, kteří jsou skutečně připraveni vyřešit svůj problém / své problémy, nastoupit cestu k sobě, mi nikdy neřeknou: „Vy jste moc daleko…“, „To je moc drahý, na to nemám.“, „Tehdy a tehdy nemůžu, potřebuju, abyste mě vzala v tento konkrétní termín a čas.“, „Nechci, abyste se mnou pracovala tak a tak, ale takhle a takhle…“ apod. Naopak jen se zeptají a řeknou: „Kdy a kam mám přijet a kolik to stojí?… Budu tam.“ :=) Pak se naše záměry nádherně propojí a skrze společné sezení se zmanifestují v úžasném výsledku. :=) Neboť každý dostane / stvoří si a prožívá jen to, co (ještě) potřebuje.

Zde je třeba si připomenout, že MY SAMI JSME VÝHRADNÍMI TVŮRCI SVÉ REALITY, tedy tím, co máme v sobě si tvoříme, přitahujeme ty skutečnosti, situace, ale i lidi s jejich nastavením, fungováním a chováním, se kterým/i rezonujeme svou ne/dosaženou úrovní Poznání, svým ztotožněním se. A to včetně těch, od nichž očekáváme, že nám pomohou. Pokud si z nějakého důvodu ještě potřebujeme žít / držet svoje problémy, trápení, tedy prožívat to, kdo / co nejsme, náš šťastný život, tedy návrat k sobě, do harmonie, lásky, pohody, zdraví, hojnosti atd. pro nás není tou z nejvyšších priorit (viz výše), klademe si podmínky (časové, finanční, vzdálenostní, způsobové…), tedy ještě nejsme na všech úrovních bezpodmínečně připraveni skutečně postoupit dál, opustit svou zátěž, své problémy, a citelně se posunout směrem k harmonii a lásce, vždy si najdeme / přitáhneme přesně takového terapeuta, průvodce, pomocníka, kouče, mentora atd., který s námi v tomto rezonuje, a jenž nám tuto naši nepřipravenost ne/funkčností své „pomoci“, ale třeba i svým chováním, vyrcadlí. Pak odcházíme zklamaní, naštvaní, nešťastní, zoufalí, že nic nefunguje, že už nevíme, co dál, že z nás zase jen někdo „vytáhnul peníze“, že nám nikdo a nic nepomůže a my sami si pomoci neumíme… A neuvědomujeme si, že JE TO VŽDY JEN TAK, JAK POTŘEBUJEME, ABY TO BYLO, JAK SI TO TVOŘÍME skrze svá ztotožnění se. Ne každý jsme již v bodě SKUTEČNÉHO ŘEŠENÍ A VYŘEŠENÍ. Obviňováním terapeuta, kouče, léčitele, mentora, pomocníka, který se nám ve výsledku snaží pomoci, jak sám nejlépe umí, si nepomůžeme, naopak tím stvoříme jen další disharmonii, nepříjemno ve své realitě. Pomůže nám hluboké uvědomění a přijetí odpovědnosti za své tvoření. A nejvíce pak bezpodmínečné odhodlání o/pustit své problémy, svou zátěž, a nastoupit cestu Domů, následované příslušnými činy. Pak si do svého života a bytí přitáhneme skutečně funkční a efektivní pomoc od toho, jenž je ve svém osobním vývoji, ve svém POZNÁNÍ a na své cestě zpět k sobě tak daleko, že nám již nemůže opravdu nepomoct. ;=) A skutečné řešení třeba přijde tak rychle, že jsme sami překvapeni. A je tak efektivní, že to chvíli i „rozdýcháváme“. :=)

Terapií Pocitu lze jednoduše vyřešit / odstranit vše, co Vás trápí, jakýkoli problém, nepříjemno, změnit jakoukoli skutečnosti, kvalitu jakékoli reality, Vašich prožitků. Neboť vše lze z toho, kdo / co nejsme, ale s kým / čím se ztotožňujeme, proměnit do ztotožnění se s tím, kdo / co skutečně jsme, a tím tvořit svou realitu. Tedy vše lze z disharmonie proměnit do harmonie, z Ne-Podstaty do Podstaty. Je to i náš nejvyšší cíl, jehož naplnění se nevyhneme :=)

Nejčastěji na sezení eliminujeme různé strachy a lpění (chci, nechci, potřebuji…), dále úzkosti, deprese, fóbie, také přetrvávající pocity  smutku, nenávisti, osamění, bezmoci, bezradnosti, viny, obviňování, lítosti, nelásky, zloby, nejistoty, marnosti, zoufalství, rezignace, ponížení, zostuzení, zklamání, ublížení, zranění, bolesti, odmítnutí, nepřijetí a další emoce a pocity manifestující prožitky opaku naší Podstaty, toho, kdo / co nejsme.

S tím většinou souvisí negativní vnímání sebe sama – negativní vztah se sebou samým – ať z jakéhokoli úhlu pohledu – nízké sebevědomí, pocit vlastní nedostatečnosti, neschopnosti, nezpůsobilosti, nicotnosti, bezcennosti, přesvědčení že selhávám, zklamávám, jsem špatný/á, že si nezasloužím lásku, být šťastný/á, pocity viny a zatěžující zodpovědnosti, že nevím, co mám dělat, kam se dál vydat, negativní přesvědčení týkající se vlastního vzhledu a těla, pocity hlubokého vyčerpání a únavy… I toto vše měníme do sebe-lásky, přijetí, do ztotožnění se s tím, kdo / co skutečně jsme.

Dále proměňujeme do harmonie a lásky problémy ve vztazích s ostatními lidmi (partnerských, s rodiči a dalšími příbuznými, s dětmi, pracovních…).

Odstraňujeme i různé hluboké nevědomé závazky, rozhodnutí, skrze které si stále ubližujeme a tlačíme se do prožitků bolesti a utrpení.

Řešíme i finanční problémy a trápení (nedostatek financí, problémy s dědictvím, dělením majetku, ztrátu financí, „nevím co s penězi“ apod.).

Zmírňujeme či zcela eliminujeme fyzické problémy (nemoci, úrazy a jejich následky, fyzická omezení, bolesti…) neboť stav těla je jen zrcadlem našeho mentálně-emocionálního stavu.

Do příjemna, klidu, harmonie a přijetí v lehkosti též proměňujeme přetrvávající nepříjemné pocity z prožitých traumat (smrt blízké osoby, zvířete, rozchod, rozvod, opuštění druhou osobou, přepadení, znásilnění, týrání, potrat, operace, oběť či původce nějakého ublížení např. autonehody, zranění, smrti, ztráta práce, finančních prostředků nebo bydlení…) a ubližující si postoje, které jsou jejich následkem.

OD ČEHO A K ČEMU VEDE CESTA TERAPIE POCITU VIZ ÚVOD TÉTO SEKCE…

...aneb ještě jinak… Můžete se těšit na:

* eliminaci řešeného problému / trápení či citelnou úlevu v daném tématu (dle Vašeho záměru)

* láskyplný vztah se sebou samým/ou, přijetí sebe sama, vnímání vlastní hodnoty, síly, sebe-vědomí, svých talentů a schopností

* přirozenou manifestaci, projevování toho, kdo / co jsem, sebe sama, v lásce, lehkosti, radosti a plném přijetí

* vnímání a prožívání toho, že já jsem zdroj své lásky, radosti, svého štěstí i naplnění, tvůrce své reality, celistvá bytost / Existence

* přirozeně harmonické, láskyplné vztahy s ostatními lidmi včetně dětí, partnerů, rodičů a příbuzných, kolegů, přátel a známých…

* samozřejmý respekt a láskyplný přístup ke všem živým bytostem (zvířatům, rostlinám…), ke všem formám Existence

* zdraví, vitalitu, přirozeně zdravé a přínosné vyživování svého těla, dostatek energie, spokojenost se svým tělem i zdravím

* materiální hojnost, tedy hojnost peněz i všech materiálních potřeb pro příjemný život ve fyzickém pohodlí

* práci / poslání, které mě baví a naplňuje a je manifestací toho, kdo / co jsem, vlastní kreativity, mých schopností a talentů

* nalezení sebe, svého směřování, ukotvení se ve svém životě, své existenci, jistotu „jsem tu správně“ a „vše je správně“

* tvoření si života podle svých představ v lásce, harmonii, s lehkostí a přirozeně tak, abych byl/a spokojený/á a naplněný/á

* plné žití v přítomném okamžiku a jeho samozřejmé užívání si v lásce, důvěře, bezpečí, harmonii a radosti

* lehkost bytí a plynutí, vnímání, že svou realitu přirozeně a v lehkosti, jen skrze svou prostou existenci tvořím tím, kdo / co jsem

* všudypřítomný vnitřní klid, jistotu a pocit bezpečí a zároveň skutečnou svobodu

* pochopení, proč se mi v životě děje, co se děje, čím si tvořím svou realitu, své prožitky a pocity, proč se nějak chovám já i ostatní

* posílení vnímání zodpovědnosti za své záměry, svá rozhodnutí, své tvoření a jeho následky, své prožitky, a přijetí to v lásce

* hluboké vědomí toho, že vše bylo, je a bude v můj nejvyšší prospěch a pokud se mi něco nelíbí, tak JÁ to mohu změnit

* pozitivní změny v celé životní realitě (více radosti, lehkosti, lásky, harmonie, naplnění, zdraví…)

Čím systematičtěji a intenzivněji na sobě pracujeme Terapií Pocitu, tím více se dostáváme do všech výše uvedených kvalit a energií, tedy do toho, kdo / co skutečně jsme, ve všech oblastech svého života.