Vím, že jsem láska, radost, naplnění, štěstí, dobro, krása, blaženost…
Vím, že jsem jistota, bezpečí, síla, dokonalost, sebe-vědomí, zdraví…
Vím, že disponuji a tedy jsem nekonečnými talenty, schopnostmi, dovednostmi…
Vím, že mohu cokoli. Vím, že jsem Podstata, Tvůrce, Vše.
A pokud to tak necítím, je jen na mě, abych v sobě odstranila programy a iluze, kterými si bráním prožívat a manifestovat, že tímto vším jsem.

Vím, že jsem láska, radost, naplnění, štěstí, dobro, krása, blaženost…
Vím, že jsem jistota, bezpečí, síla, dokonalost, sebe-vědomí, zdraví…
Vím, že disponuji a tedy jsem nekonečnými talenty, schopnostmi, dovednostmi…
Vím, že mohu cokoli. Vím, že jsem Podstata, Tvůrce, Vše.
A pokud to tak necítím, je jen na mě, abych v sobě odstranila programy a iluze,
kterými si bráním prožívat a manifestovat, že tímto vším jsem.

Od malička jsem se považovala za optimistickou osobu, které se v životě vše, na čem jí záleží, daří. Vyrůstala jsem s oběma rodiči, kteří se velmi milovali a jejich láska mi byla nádherným vzorem. Avšak matka se trápila nemocí, se kterou jí lékaři nedokázali pomoct. Netrpěla jsem zásadním materiálním nedostatkem, jen projevů lásky a bezpodmínečné podpory ze strany rodičů bych potřebovala více. A tak jsem si o ni říkala svými výsledky. Na základní škole i na gymnáziu jsem byla třídní premiantkou dávanou všem za vzor. Státnice na vysoké škole jsem absolvovala rovněž se samými jedničkami.

V devatenácti letech jsem dramaticky přišla o matku jejím vlastním rozhodnutím. Už nevěděla jak dál ve své nemoci. Vdala jsem se a rozvedla. Rychle se dostala do manažerských pozic a v práci byla úspěšná… Jenže jsem si začala uvědomovat, že život neběží tak, jak jsem si vysnila.

Přes mnoho pozitivního jsem za sebou měla i čím dál tím více nepříjemných až extrémně negativních zážitků a přicházely další. Svět začal temnět, naděje se vytrácela společně se zdravím. Dostala jsem se na své životní dno. Lékaři nevěděli, co se mnou. Trpěla jsem bolestmi, polykala hrsti předepsaných prášků. Bylo mi stále hůř na těle i na duši. Nevěděla jsem, jak dál. Uvažovala jsem i nad tím, že to tu vzdám tak, jako moje matka.

Přesto jsem vyslala tichou a úpěnlivou prosbu: „Přeci musí existovat jiná cesta“. A byla jsem vyslyšena. Anděl v podobě mé zubařky poslal do mých rukou knihu MILUJ SVŮJ ŽIVOT od Louise L. Hay. Do té doby materialistický logik s extrémně vyvinutým analytickým myšlením začal objevovat svět jiný, vnitřní, duchovní. Svět, který mi zachránil život. Pochopila jsem, že za vše, co se mi v životě děje si mohu sama tím, co mám v sobě, a jen já sama to mohu změnit.

Objevovala jsem nové věci, učila se, pracovala na sobě podle této knihy i knih dalších. Znovu jsem se narodila, zcela se uzdravila. A když jsem obcházela doktory a vracela jim prášky, kterými mě zahrnuli, nechápali. A já se usmívala. Svět zkrásněl.

V té době jsem pracovala ve společnosti Incheba. Založila jsem veletrh Esoterika (z nějž vzešel stávající Festival Evolution) s cílem pomoci ostatním lidem najít cestu od problémů a trápení zpět do pohody a zdraví a poskytnout důstojné výstavní prostory pro obory duchovních nauk, metod sebepoznávání, alternativní medicíny a zdravého životního stylu.

Život šel dál a já opět začala zažívat spoustu nepříjemných situací – zrady, podrazy, nevděčnost, hrubost, nespokojenost ve vztazích, hluboká zklamání, pocity nelásky, osamění, beznaděje… Již jsem věděla, že se mi tyto věci dějí, protože si je nějak přitahuji něčím v sobě, tvořím… Věděla jsem, že mám nad svým životem moc, ale ptala jsem se jak, JAK KONKRÉTNĚ mám svůj život ovlivňovat, směrovat? JAK KONKRÉTNĚ se mám zbavit svých trápení, abych je už nežila, a byla v pohodě, šťastná?

Z moudrých knih jsem získala mnoho vědomostí, pochopila mnohé pravdy, ale také poznala, že to, že člověk něco ví na mentální úrovni ještě neznamená, že to umí žít a skutečně žije. Moje emoce mi vždy dělaly čáru přes rozpočet, srážely mne na kolena. Občas se stalo, že nějaké poznání přešlo do všech rovin mého těla, tedy i do mentální a emocionální, a já pak cítila obrovskou úlevu. Jenže to vždy bylo spontánní, neuměla jsem to ovlivnit svou vůlí, snahou, připadala jsem si jako otrok náhody.

A tak jsem opět trpěla a hledala. Vyzkoušela jsem různé tzv. oficiální psychiatrické i psychologické metody, absolvovala i různé alternativní terapie – např. konstelace, regrese, kineziologii, SRT, EFT, podstoupila hypnózy, navštívila známé i méně známé astrology, kartářky, numerology… Většinou nic nepomohlo a pokud ano, tak jen trochu a dočasně. Nic mi však nedávalo do rukou nástroj, kterým bych mohla vědomě ovlivňovat a tvořit svůj život tak, abych žila šťastně, podle svých představ, bez trápení. Až jsem skončila u psychiatra a na silných antidepresivech, která mě utlumovala, brala energii i jakoukoli sebemenší radost ze života.

Tehdy jsem opět vyslala tiché a úpěnlivé přání: „Pane Bože já už to OPRAVDU CHCI VYŘEŠIT A BÝT ŠŤASTNÁ!“ Vzápětí mi do cesty přišel kamarád, který, když viděl, v jak zbědovaném stavu se nacházím, mi nabídl, že na mě něco vyzkouší. A vyzkoušel… Moje hledání bylo u konce a moje cesta ke skutečným řešením a ve výsledku k sobě samé na začátku.

To, co na mě kamarád vyzkoušel, byla metoda RUŠ. Psal se rok 2010. Naučila jsem se příslušné techniky, stala se „oficiální terapeutkou metody RUŠ“ a začala se věnovat cílené pomoci lidem. K tomu jsem intenzivně touto cestou pracovala i sama na sobě. Postupy a zejména výsledky této metody však zcela nenaplňovaly mé představy o dokonalém zpracování problémů a trápení a zdaleka ne vždy vedly k jejich skutečnému a trvalému odstranění ze života. V souladu s mým celoživotným kreativním perfekcionismem jsem tak začala svou cestu pomoci lidem rozvíjet, objevovala a vynalézala nové techniky, přístupy a postupy a dále vylepšovala ty stávající. 

Zároveň jsem učinila některé zásadní objevy, které mou pomoc lidem skokově zefektivňovaly a vedly k úžasným výsledkům. Čím dál tím citelnějii jsem tak měnila svůj vlastní život i životy svých klientů směrem do lásky, pohody, harmonie a zdraví.

Zpočátku jsem svou pomoc nazvala RUŠterapie a pod tímto názvem vešla v širokou známost zejména díky článku v časopise Meduňka, který vyšel počátkem roku 2012. Avšak čím více jsem do své práce s lidmi zahrnovala své nové objevy, nové techniky, postupy a přístupy s cílem dosáhnout ideálních a trvalých výsledků, tím více jsem vnímala, že se rodí zcela originální nástroj, který si zaslouží originální a mnohem trefnější pojmenování. A tak již koncem roku 2013 vznikla nová, jedinečná Terapie Mysli … pro šťastné srdce, zkráceně Terapie Mysli, TeM, požívající práv ochranné známky.

O Terapii Mysli i mě vyšlo mnoho článků v časopisech (Meduňka, Regenerace, Žena a život, Kvalitní život…) a na internetu (Průvodci zdravím, Sofie, Prima žena…). Vznikla i videa (Cesty k sobě, CZSpirit…). Terapii Mysli jsem také úspěšně prezentovala na mnoha festivalech, výstavách a dalších akcích.

Realizovala jsem přednášky – konkrétně velmi úspěšnou přednášku TERAPIÍ MYSLI PRO ŠŤASTNÉ SRDCE kterou jsem bezpočtukrát vedla na různých festivalech a výstavách (např. Festival Evolution, Miluj svůj život…) a také mnohokrát ve své vlastní režii v seminární místnosti čajovny Šamanka v centru Prahy.

Zároveň jsem na základě požadavků mnoha svých klientů spustila již v roce 2013 VÝUKU TERAPIE MYSLI pro práci na sobě. Na kurzech se lidé učili detailní techniky Terapie Mysli tak, aby ze svého života a bytí sami uměli kdykoli odstranit jakýkoli problém, trápení a tvořili si život podle svého. Nadšené ohlasy můžete číst ZDE. Mnoho absolventů těchto kurzů si tak již zcela změnilo svou realitu ke své spokojenosti a v práci na sobě pokračují. A noví zájemci o to, mít moc nad svým životem, se aktuálně mohou hlásit  na individuální výuku v termínech dle dohody.

A rozvíjení Terapie Mysli samozřejmě pokračovalo, až jsem ji dovedla do stavu, kdy jsem jasně vnímala, že dosáhla své dokonalosti, maxima ve svém prostoru tak, aby to byla stále ona. Tak se stalo v r. 2016. A právě v tomto roce jsem již zřetelně cítila, že přijde ještě něco rychlejšího, něco nového, a ačkoli je to kvůli tomu, že je Terapie Mysli svými výsledky fantastická nepředstavitelné, něco ještě úžasnějšího a efektivnějšího…

A jak jsem v roce 2016 cítila, tak se také stalo. Vlastně jsem necítila, ale VĚDĚLA, že se tak v následujícícm roce stane. Díky nepředstavitelnému množství práce, které jsem Terapií Mysli na sobě odvedla, jsem se velmi pročistila od vnitřní zátěže a v osobním vývoji ohromně posunula. Úžasně mi také začala fungovat intuice a otevřelo se napojení. Jednoduše jsem se stala připravenou pro nádhernou, ještě efektivnější, rychlejší, novou cestu pomoci ostatním lidem i sobě samé na citelně hlubší úrovni.

Hned počátkem roku 2017 ke mě přišla nádherná inspirace… Přijala jsem ji s vděčností a nechala se vést. Naciťovala, vnímala, zkoušela. Objevila jsem, jak nenahraditelnou mám výhodu díky obrovské zkušenosti s prací s myšlenkami a pocity, kterou nyní mohu ke svému překvapení zůročit snad ještě více než u Terapie Mysli.

První kroky jsem podstupovala sama na sobě, učila se, objevovala, ukotvovala jsem se v novém postupu… Na někom druhém jsem tento způsob práce poprvé vyzkoušela v březnu 2017 na akci určené pro absolventy výukových kurzů Terapie Mysli.Sama jsem byla nadšená, co to s nimi dělalo.

Na jejich tvářích se zračilo naprosté překvapení: „Co to je?“, „Jaktože je to tak účinné?“, „To byla rychlost!“, „Mě je tak nádherně.“ Ruku v ruce následovala euforie a obrovská úleva. Nechyběla slova nadšení a chvály, a poté již jen objednávky na individuální sezení. A já věděla, že se definitivně zrodila nová cesta návratu k sobě, návratu do lásky, pohody, štěstí, harmonie a radosti, cesta domů.

Začala jsem přemýšlet nad pojmenováním. Chtěla jsem, aby korespondovalo s názvem TERAPIE MYSLI …PRO ŠŤASTNÉ SRDCE, ale aby bylo tak, jako samotná nová cesta pomoci, o úroveň výš. A Vesmír mne obdaroval znovu tím, že mi vnuknul tomu přesně odpovídající název: TERAPIE POCITU … PRO ŠŤASTNÉ BYTÍ. Proč? Protože právě pocity jsou to, co s námi mává, co nás ve skutečnosti sužuje. Pokud máme nepříjemné pocity, vnímáme, že máme problém, pokud máme pocity příjemné, žádný problém nevnímáme. Velmi zjednodušeně řečeno je tedy třeba „uzdravit“ naše pocity, náš celkový pocit, aby byl příjemný a tedy, abychom opět prožívali lásku, pohodu, klid, harmonii (více v sekci O Terapii Pocitu a Pravdy Terapie Pocitu). Proto jemná, něžná Terapie Pocitu.

A proč právě uvedený dovětek? Nám jako bytostem ve skutečnosti nejde jen o nějaký život ve hmotném těle, ale o celé naše bytí, ve hmotě i mimo ni. V celém našem bytí chceme zažívat a prožívat to, kdo / co jsme, tedy Lásku, Harmonii, Světlo, Lehkost, svoji Podstatu, tedy zjednodušeně PŘÍJEMNO. A prožíváme-li příjemno, jsme šťastní… A přesně k tomuto cíli nás Terapie Pocitu vede.

Před inkarnací do tohoto života jsem si stanovila dva hlavní záměry: 1) VRÁTIT SE KE SVÉMU POSLÁNÍ, 2) PLNĚ SE VRÁTIT K SOBĚ. Jsem vděčná sobě i veškeré pomoci a podpoře z hmotných i nehmotných sfér za to, že se tak nádherně děje.

Jsem vděčná a děkuji za to, že jsem se ke svému poslání pomáhat lidem od jejich trápení, problémů, od jejich zátěže, od toho kdo / co nejsou, ale s čím se ztotožňují, k tomu kdo / co jsou (více v sekci O Terapii Pocitu) vrátila v r. 2010. Návratem ke svému poslání ale také vnímám návrat k šíření učení LÁSKY A SVĚTLA, kterému jsem se tu na planetě Zemi věnovala již ve svých prvních inkarnacích. Zahrnuje předávání informací o tom, kdo / co skutečně jsme, proč jsme tady a proč je to tu zařízeno tak, jak je, proč je tu tolik bolesti, zla, temnoty, proč si tu tak ubližujeme a zraňujeme se, a proč tolik toužíme po lásce, štěstí, harmonii. A také jak dojít naplnění těchto našich tužeb a být tu tím, kdo / co skutečně jsme.

Jsem vděčná za RUŠterapii a následně úžasnou Terapii Mysli, která z ní vzešla. A nesmírně děkuji za jedinečnou a neskonale účinnou Terapii Pocitu, za dar napojení a schopnosti načítat. Jak logický nástroj Terapie Mysli, tak hluboká duchovní cesta Terapie Pocitu mi pomohly učinit šťastnějšími, zdravějšími, spokojenějšími a naplněnějšími stovky lidí. A skrze přednášky, tematická, ale i osobní setkání jsem inspirovala a dala naději tisícům a tisícům dalších.

Jsem vděčná za rozzářené nechápající pohledy mých klientů po individuálních sezeních, plné úlevy a překvapení: „Co se to stalo?“, „Jak to, že je mi najednou tak lehce a fajn?“. Za pozitivní změny v jejich životech, které jim práce na sobě dříve Terapií Mysli a nyní Terapií Pocitu přináší, a o kterých mne informují. Jsem vděčná za jejich přízeň, vytrvalost v práci na sobě a doporučování dále. Za vzájemné obohacování se a mnohdy i hlubší přátelství.

Každý den projevuji vděčnost i za to, jak moc jsem se již vrátila díky intenzivní práci na sobě i s klienty k sobě samé. Tedy za to, že si úspěšně plním svůj druhý záměr. Ano, zažila jsem v tomto životě mnoho velmi těžkých, náročných a bolestných chvílí a období. Silná dramata, nesnesitelné bolesti, pocity beznaděje a marnosti… Dvakrát jsem kvůli prožívanému extrémnímu nepříjemnu zvažovala odchod z této inkarnace. Ale právě i díky pociťovaným dramatům a touze je definitivně o/pustit a naplnit druhý záměr, jsem nastoupila cestu k sobě. A stále na ní vytrvávám a kráčím k cíli. Jsem vděčná za úžasný dar Terapie Mysli a nyní jedinečné a neskonale hluboké a účinné Terapii Pocitu, díky kterým jsem se již tolik vrátila k sobě, které mě katapultovaly „z pekla do ráje“, z toho, kdo / co nejsem do sebe samé. A Terapií Pocitu na sobě samozřejmě stále pracuji dále. Jsem vděčná za to, že sama mohu být svým klientům a blízkým inspirací, že „to jde“, že lze o/pustit svá lpění, své strachy a bolesti, pocity viny, tedy to vše kdo / co nejsme, ale s čím se ztotožňujeme. A že se lze naplňovat sama sebou, že nejsou potřeba vnější zdroje lásky, že lze bez podmínek prožívat blaženost, tvořit si své zdraví, život podle svých představ. Jsem vděčná za to, že jsem VĚDOMÝ TVŮRCE SVÉ REALITY, kterou je stále více jen LÁSKA, RADOST, PRAVDIVOST, NAPLNĚNÍ, ZDRAVÍ, BLAŽENOST, POKORA, VDĚČNOST, VĚDOMOST, HARMONIE A PŘIJETÍ ZODPOVĚDNOSTI za své tvoření a prožitky. Stále více jen JSEM … a je to nádhera.

Jsem vděčná za příležítost být, existovat jako bytost, za příležitost cítit, prožívat, zřít a skrze to objevovat a poznávat… Za příležitost, kterou jsem si tak nádherně nadělila… Stejně, jako Vy všichni :=) Více viz O Terapii Pocitu, Pravdy Terapie Pocitu a ve videích na youtube videokanálu Terapie Pocitu.

S oficiální pedagogicko-psychologickou nálepkou „všestranně nadaná osobnost“ jsem vyplula z vysoké školy elektrotechnické a vplula do hektického porevolučního života. Jak jsem se tak snažila v českém světě rodícího se kapitalismu zorientovat, byla jsem zaváta do oblasti veletržnictví. Pořádání výstav a veletrhů mi nakonec přirostlo k srdci natolik, že jsem – kromě organizování již zavedených akcí – v této branži vymyslela a „porodila“ dva zcela odlišné veletrhy.

Prvním byl veletrh EROTICA 1995, který proběhl v Národním domě na Smíchově v Praze 5 a to plně v duchu mých představ o tom, jak má taková akce vypadat – tedy prezentovat skutečně erotickou kulturu. Lechtivě, zajímavě, kultivovaně, s vkusem, zachovávající určité tajemství… Následující ročníky – jak vidno z jejich stylu i náplně – již šly zcela mimo mé vedení a přičinění. Byla jsem ještě u desátého ročníku této akce (rok 2004), který si pod sebe „stáhla“ Incheba. Pokusila jsem se jej z prachobyčejného pornoveletrhu, který z něj udělal následný organizátor, opět povýšit a kultivovat na vedoucí událost erotické kultury. Neměla jsem však již „neomezenou“ moc nad touto akcí a podle toho to také dopadlo. Proto jsem tento veletrh opustila definitivně.

Druhým veletrhem, který jsem založila o deset let později, byl veletrh ESOTERIKA 2005 (který se následně pod jiným pořadatelem vyvinul do stávajícího FESTIVALU EVOLUTION), věnovaný duchovním naukám, metodám sebepoznávání, esoterickým oborům, zdravému životnímu stylu a alternativní medicíně. V té době bylo na našem trhu pár podobně zaměřených akcí, které však probíhaly v ne zcela důstojných prostorách. Chtěla jsem této oblasti, jejíž objevení mi de facto na přelomu tisíciletí zachránilo život, poskytnout důstojnější prostory konání, což jistě Průmyslový palác na Výstavišti v Holešovicích byl. Využila jsem tedy toho, že jsem v té době pracovala ve společnosti Incheba a v okamžiku, kdy se hledaly nové projekty, úspěšně navrhla pořádání tohoto veletrhu. Pod mojí taktovkou však proběhl pouze první ročník ESOTERIKY. Poté jsem Inchebu i pozici zaměstnance nadobro opustila. Nyní se FESTIVALU EVOLUTION každoročně účastním vystavovatelsky a rovněž v roli přednášející či hosta tematického setkání, takže mě na něm můžete najít po celou dobu jeho konání.

V roce 2005 jsem se vydala na dráhu autorského podnikání v oblasti cestovatelské fotografie (více viz www.photoexpo.cz). Za toto však také vděčím veletrhu, a to největšímu veletrhu cestovního ruchu u nás, veletrhu HOLIDAY WORLD, v jehož týmu jsem mnoho let pracovala. Díky tomu jsem se dostala do mnoha zajímavých destinací, setkala se a spřátelila s mnoha úžasnými cestovateli-fotografy (Miloslav Stingl, Miroslav Zikmund, Jirka Kolbaba, Ruda Švaříček, Petr Horký, Mirek Náplava…), získala ohromnou inspiraci a začala fotografovat… Již v roce 2004 můj snímek Big Buddha z thajského Ko Samui shlížel na obyvatele naší zemičky ze stovek billboardů, plakátů na tramvajích, v metru, z inzerátů… O dva roky později ho následovala moje Maledivská palma. Vytvořila jsem také různé články pro cestovatelská média. Rovněž licencuji své fotografie pro různé materiály včetně firemních kalendářů (např. firmy Roche, Geberit, Bibus). I všechny snímky na těchto webových stránkách, samozřejmě kromě portrétních, jsem pořídila já. Uspořádala jsem mnoho výstav, participovala na některých hromadných (především „Galerie WWG.CZ vystavuje“). Vytvořila jsem autorský projekt o Švýcarsku, který zahrnoval fotografickou výstavu 12 TVÁŘÍ ŠVÝCARSKA, stejnojmenný kalendář pro rok 2008 a jeho vrcholem byla publikace ŠVÝCARSKO – CESTOPIS VE FOTOGRAFII, která vyhrála mezinárodní soutěž TOURMAP 2009 v kategorii Cestopisy a stala se nejprodávanějším cestopisem nakladatelství Mladá fronta a.s.

Cestovatelsko-fotografická činnost je stále jednou ze dvou činností, kterým se oficiálně profesně věnuji. Tou druhou je od roku 2010 právě pomoc druhým, prvně prostřednictvím Terapie Mysli a nyní Terapií Pocitu. A tato činnost již de facto 100% „vytlačila“ tu fotografickou do sféry zálib a koníčků. A tak to zjevně má být. :=)

Kromě intenzivní práce na sobě Terapií Pocitu a cestovatelské fotografie, potažmo autorské tvorby se věnuji i dalším oblíbeným činnostem.

Cestovatelská fotografie by těžko mohla vznikat bez cestování. Poznávání zajímavých koutů naší matky Země a jiných kultur miluji. Je to pro mě nesmírně obohacující. Ráda též vcházím v kontakt s místními lidmi. Procestovala jsem mnoho zemí – Peru, Bolívii, Kubu, Thajsko, Srí Lanku, Maledivy, Maroko, Egypt, Řecko včetně vícero jeho ostrovů, Madeiru, Tenerife, Fuerteventuru a další destinace. Bohužel v době covidismu jsem kvůli nemožnosti svobodně cestovat bez tzv. očkování, testů a náhubků tento svůj koníček dočasně opustila. A díky tomu si i Terapií Pocitu odstranila své velké lpění na něm ;=)

Ráda tančím. Kdysi v -nácti jsem závodně tančila standardní a latinské tance. Jako dítě jsem se dotkla i baletu, lidových tanců, gymnastiky a skupinových tanců. Vždy jsem měla ráda i disco a nejednou byla vyhlášena „královou diskotéky“. :=) Chodila jsem i na rock´n´rollové a swingové tančírny. Na jedné takové party si mě a mého tanečníka vybral zástupce ČT, abychom v hudebním pořadu Nocturno s Evou Pilarovou a Karlem Hálou tančili „holanďana“.  V posledních letech mě baví Ecstatic Dance, párový vášnivý zouk, kde se mám ještě hodně co učit, a příležitostně mě zláká disco ve stylu 80. a 90. let.

Vždy jsem také byla dobrá ve sportu. Na základce jsem vítězila vždy ve všech disciplínách nad holkama i klukama. Na gymplu mě pak převálcovaly závodní atletky :=))) V posledních letech se věnuji rannímu sportování – střídám vždy běh v přírodě (běhám cca 3, 5 – 5 km a to do -15°C), fitness a 5 Tibeťanů. Ráda jezdím i na inline či ledních bruslích. Neopovrhnu ani kolem. V zimě nechybí týden lyžování. A samozřejmě ráda chodím na procházky a kratší výlety do přírody.

Také ale ráda lenoším doma. Miluji krásné obohacující příběhy v knihách i filmech. Mám ráda i fantasy, sci-fi, romantické komedie a nepohrdnu ani kvalitním „akčňákem“. Mou radostí je také vytvářet šperky z lávy a chirurgické oceli či stříbra. K tomuto hobby mě přivedlo mé setkání s nádhernou bytostí Lávou (Wayanou) na lávových ostrovech Tenerife, Santorini a Fuerteventura. Silné nutkání zde nakupovat nabízené šperky z lávy ve velkém mě dovedlo ke vzpomínce na můj vztah s touto nádhernou, silnou a láskyplnou bytostí v jiné realitě. Bezpodmínečně mě milovala a ochraňovala. Náš vztah byl neskutečně silný, blízký, oddaný a plný lásky a z mé strany i závislosti a pocitů viny, že jsem ji opustila a šla na povrch Země. Tento objev mi umožnil zpracovat velmi zásadní témata ovlivňující mou existenci a mé pocity v aktuálních životech. … Věnuji se také svým pokojovým květinám, nádherným bytostem, které mi doma dělají společnost a které miluji. Preferuji nekvetoucí, zelené a velké. Ostatně, kdykoli si koupím malinkou kytičku, v přítomnosti mých energií vyroste „do stropu“ :=))) Když mám náladu tvořím raw dorty či kuchtím z kvalitních ingrediencí chutná vegetariánská jídla. Už nejeden masožrout mi řekl, abych napsala vegetariánskou kuchařku :=))…

A to by asi tak stačilo :=)

Těším se na Vás!

Vaše Hani Růžičková